Má ji rád, nemá ji rád - Sharon J. Bolton


I sérioví vrazi mají své fankluby


PŮVODNÍ NÁZEV: Daisy in Chains
PŘEKLADATEL/KA: Markéta Polochová
ŽÁNR: Světová literatura
NAKLADATELSTVÍ: Domino
ROK VYDÁNÍ (v ČR): 2017
POČET STRAN: 560
VAZBA: pevná (hardback) s přebalem

Děj:

Maggie Roseová, velmi úspěšná advokátka, žije osaměly život. Dělá advokátku sériovým vrahům a bývá většinou úspěšná. Nezajímá ji, zda se jedná o skutečného viníka nebo o nevinného, jejím úkolem je dostat ho ven a to je jediné, co ji zajímá. 

Hamish Wolf je odsouzený za vraždu čtyř žen, které spojovalo jediné. Nadváha obětí a to, že jejich kosti byly nalezeny v jeskyních. On, jeho matka a malá skupinka lidí, která se snaží o jeho propuštění, jsou jediní, kdo věří v jeho nevinu. Wolfova matka začne pronásledovat Maggie, protože věří, že je to poslední šance pro jejího syna.



Můj názor na knihu:

Maggie mi už od začátku byla hrozně sympatická. Vcelku bezcitná advokátka, která má na vše odpověď. Navíc měla skvělý postřeh a byla dost chytrá. K soudům zásadně nechodí a o svém soukromí neprozrazuje téměř nic. Jelikož se úspěšně věnovala i psaní knih, vybírala si pouze případy, kde si byla jistá svým vítězstvím a neřešila, zda se jedná o vinného člověka nebo ne. 

Hamish byl neméně bystrý. Vystudoval prestižní lékařskou fakultu, navíc byl opravdu pohledný. Jeho fanklub byl tvořen převážně ženami, které mu denně posílaly do věznice desítky milostných dopisů. Společně se svou matkou a skupinou lidí, kteří věřili v jeho nevinu, se snažili přesvědčit veřejnost, že není vrahem. Je údajně nevinný a tvrdí, že důkazy byly nastrčeny.  

Poslední postavou, kterou bych chtěla zmínit, je detektiv Pete Weston. Právě on má největší zásluhu na dopadení Hamishe Wolfa. Detektiv Weston se za žádnou cenu nemá v plánu znemožnit. Je přesvědčený, že Wolf vraždy spáchal a snaží se zabránit jakémukoliv pokusu o jeho propuštění.


Kniha byla psána převážně z pohledu Maggie. Ta psala o každém svém případu knihu a jinak tomu nebylo ani po přijetí případu Hamishe Wolfa. Jednotlivé kapitoly její knihy byly vkládány do příběhu a plnily důležitou funkci. Z těchto kapitol a novinových článků se dozvídáme bližší informace o jednotlivých vraždách. 

Dále byl příběh ozvláštněn dopisy. Dopisy, které přicházely do věznice, nebo byly naopak odesílány Hamishem. Pár kapitol bylo psáno i z pohledu doktora Hamishe Wolfa. Několik stránek věnovaných špatným podmínkám ve věznici se mi opravdu líbilo. Hamish tam byl sice v dobrém postavení, protože ošetřoval ostatní vězně. Přesto si několikrát musel svou pozici upevnit i v souboji, kde byli protivníci v jasné přesile. Právě v souboji bylo hezky vidět, jak dobře zná anatomii, věděl kam udeřit, aby způsobil co největší bolest. Uvažoval logicky i ve velmi vyhrocené situaci a za to si získal můj obdiv.


Knížek s detektivní tématikou jsem zatím nepřečetla dost na to, abych dokázala vraha odhalit téměř na začátku. Nebo alespoň to tvrdí lidé v tomto žánru zběhlí, že se to dá odhalit. Já maximálně tipuji, svůj tip několikrát měním a ještě se mi nestalo, že bych měla pravdu. 

V poslední čtvrtině knihy došlo k menšímu odhalení, které mě mrzelo. Myslím, že to bylo trochu uspěchané a kdyby s ním autorka ještě chvilku počkala, bylo by to více napínavé. Způsob jakým autorka dávkovala jednotlivá odhalení se mi moc líbil a určitě bych to neoznačila za zbytečné protahování. Když už si myslíte, že je po všem... BUM další zvrat. Úplný závěr jsem chvilku rozdýchávala a byla jsem se zakončením spokojená.

Knížka je skvěle propracovaná a čtenář jí musí věnovat plnou pozornost, aby mu neunikl sebemenší detail. V příběhu se vyskytuje mnoho teorií a to mě bavilo. Užívala jsem si úvahy jak Maggie, tak Hamishe, jejich myšlenkové pochody byly perfektně popsané. V celé knize se také vyskytuje motiv lásky. Někdy více, někdy méně. Pokud vás ihned napadly romantické slátaniny s předvídatelným koncem, nebojte, tak to nemyslím. Láska je tam popisována jiným způsobem a má tam velmi důležitou roli.



Shrnutí:

Knížka se mi líbila, mám pocit, že jí něco chybělo, ale i přesto byla hodně dobrá. Od autorky jsem už četla knížku Tak to je, tak to bude, která mi přišla o trochu zajímavější.

Pokud bych měla porovnat uzavření případu. V Tak to je, tak to bude byl motiv vražd skryt v minulosti a my o něm nevěděli až do chvíle velkého odhalení. V Má ji rád, nemá ji rád byly náznaky už od začátku, takže jsem si na konci jen říkala "Jak jsem to mohla nevidět, vždyť to bylo jasné!". Závěrem je pro mě tedy lepší Má ji rád, nemá ji rád. Ale Tak to je, tak to bude měla, pro mě nezapomenutelnou atmosféru, která byla opravdu temná a z knížky se valila hromada emocí, které do mě narážely plnou rychlostí.

Knížku bych nedoporučovala jako odpočinkovou četbu, je to náročnější knížka, ale rozhodně stojí za to. Pokud patříte mezi milovníky propracovaných, temných příběhů, jsem si jistá, že knížka je právě pro vás.


Obálka:

Obálka je vydařená. Je taková tajemná a mně se moc líbí. Ale mám jednu výtku k obálkám všech knížek od S. J. Bolton. Skoro vůbec k sobě neladí. Poslední čtyři knížky u sebe ještě vypadají celkem dobře, ale knížka Už mě vidíš, se tam vůbec nehodí. Já vím, jsem na tyhle věci opravdu hrozná...

Obálky jiných zemí:





Hodnocení knihy:

Za možnost přečtení této knížky, děkuji nakladatelství Domino, pokud vás knížka zaujala, na jejich stránkách si ji můžete zakoupit. :)


© Nacházíte se na Fandom before blood CZ.
Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Fandom before blood CZ.
Optimalizováno pro Firefox.