Krycí jméno E219 - Terry Shaft

Stejně umřeš, tak co řešíš?

PŮVODNÍ NÁZEV: -
PŘEKLADATEL/KA: -
ŽÁNR: sci-fi, romány, česká literatura
NAKLADATELSTVÍ: Grada Publishing - Cosmopolis
ROK VYDÁNÍ (v ČR): 2017
POČET STRAN: 192 stran
VAZBA: pevná (hardback) s přebalem

Děj:

Svět se hroutí. Lidstvo bylo zasaženo smrtelným virem, na který neexistuje lék. Zdraví lidé se snaží ukrýt před Nakaženými a jedním z bezpečných míst jsou věznice. Tam si svůj trest odpykává Erik Willson. Věznice se začíná plnit k prasknutí. Při volbě koho vyhodit za bezpečné zdi nebylo o čem přemýšlet. Kriminálník, nebo nevinní občané? Tak se Erik dostává do nebezpečného světa Nakažených, kde má jen nízké šance na přežití.

Můj názor na knihu:

Knížka je rozdělena na dvě části a má celkem 20 kapitol. Prolog je skvělý. Jedná se o deníkové zápisky vědce, který vir X219 vytvořil. 

1. listopadu 2482
Brzy se stanu slavným, já, opovrhovaný lidmi, budu konečně uctíván jako bůh, budou mi stavět pomníky, skládat o mně oslavné básně a písně. Ale nesmím to pokazit.
2. listopadu
Jsem blízko! Moje mutace eboly, moru a prasečí chřipky je na světě. Můj vzorek X219 konečně existuje. Teď už jen zajistit, aby můj plán fungoval.

Hlavní hrdina, Erik Willson, je neskutečně sympatický. Po vyhození z vězení mi sice připadal jako malá, hysterická holka, ale to se během chvilky zlepšilo. Stal se z něj opět muž, který dokáže za každé situace zachovat klidnou hlavu a pro své přežití udělá cokoliv. Vedlejší postavy až na dvě výjimky nebyly příliš rozvinuté, ale chápu, že na 190 stránkách na větší popis nebylo místo. 

Postavy v knížce umíraly jak na běžícím páse s bezcitností na kterou jsem si zvykla u George R. R. Martina nebo Justina Cronina. Přece mi ale v jednom případě přišlo, že vražda dost důležité postavy, byla shrnuta ze stolu příliš rychle. 


Co se týká světa, ve kterém se příběh odehrává byly tam věci, které mi přišly přinejmenším podivné. Z popisu jsem pochopila, že se jedná o svět, kde je posledních pár lidí poschovávaných ve vězeních nebo podzemních krytech. A potom se hlavní hrdina vloupá na letiště a jezdí si tam výtahem. To jezdí na dobrou vůli? Tohle mě trochu mrzelo. Neříkám, že výtah nemohl jezdit, ale pro to bych potřebovala nějaké vysvětlení. Třeba že tam byl nějaký generátor, nebo fotovoltaické články.

Jak se děj chýlil ke konci, čekala jsem nějakou třešničku na dortu. Ačkoliv byl děj zmatený čekala jsem, že někam dospěje. Že se stane něco, co mě překvapí. Překvapena jsem byla. To ano, ale ne v pozitivním slova smyslu. Byla jsem opravdu zklamaná a měla chuť knížku zavřít. Pamatuji si, že už na základní škole, když jsme psali slohovou práci nám paní učitelka řekla, že přesně takový konec nám zakazuje. Prý je neskutečně okoukaný a máme vymyslet něco originálního.



Shrnutí:
Na to, že se jedná o počin české autorky jsem byla vcelku mile překvapena. Knížka byla napínavá, místy vtipná a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Myslím, že kdyby byla obsáhlejší vůbec by to nebylo na škodu. Čtenář by měl příležitost si k hlavnímu hrdinovi vytvořit ještě silnější pouto. Autorka stvořila nezapomenutelnou postavu, o které bych zvládla číst stovky stran. Tedy jediné co mi na knížce více vadilo byl samotný závěr a to, že mohla být delší. Takhle jsme se sotva dostali do světa plného chaosu a hned jsme byli vyhozeni.



Obálka:
Obálka je vydařená, v hezkých barvách a věta 'Stejně umřeš, tak co řešíš?' určitě zaujme nejednoho potencionálního čtenáře. 

Hodnocení knihy:

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Cosmopolis. Pokud vás knížka Krycí jméno E219 zaujala, můžete si ji zakoupit na stránkách Grady.

© Nacházíte se na Fandom before blood CZ.
Úpravu šablony provedla Lucy Lillianne. Titulní obrázek vytvořila Fandom before blood CZ.
Optimalizováno pro Firefox.