Fandom before blood CZ: Život po tobě

PŮVODNÍ NÁZEV: After You
PŘEKLADATEL/KA: Lucie Mikolajková
ŽÁNR: Světová literatura, Román pro ženy
NAKLADATELSTVÍ: Ikar
ROK VYDÁNÍ (v ČR): 2016
POČET STRAN: 400
VAZBA: pevná (hardback) s přebalem

Děj:

Pokračování skvělé knížky Než jsem tě poznala. Louisa Clarková se snaží vzpamatovat ze ztráty Willa. Chvíli cestovala po světě a nakonec si z peněz, co jí Will zanechal, koupila byt v Londýně. Začala pracovat za barem na letišti. Kvůli nehodě na střeše, ze které spadla, začala navštěvovat Kruh nového začátku, jelikož jí nikdo nevěřil, že to byla nehoda. Nemohla se posunout dál, snažila se držet toho, co jí napsal Will v jeho posledním dopise, ale nemohla se pro nic nadchnout a nežila, pouze přežívala. Jednoho dne ji na dveře zaklepala šestnáctiletá Lily, která o sobě tvrdí, že je dcerou Willa.

Můj názor na knihu:

Myslím, že každý knihomol si někdy po dočtení knížky řekl: ,,A to je jako všechno? Vždyť vůbec nevíme, co se s postavami dělo dál, jak se jim žilo po něčem tak traumatizujícím, tohle prostě nemůže být konec". A toho Jojo Moysová využila a napsala pokračování pro její nejúspěšnější knížku. Moje pocity byly smíšené, chtěla jsem vědět, jak to bylo s Louisou, kterou jsem si velice oblíbila, ale zároveň jsem si ji nedokázala představit bez Willa.

Knížku jsem četla celkem dlouho, zhruba měsíc. Prvních sto stránek jsem přímo hltala, ale děj mi začal připadat ne úplně záživný, a tak jsem knihu asi na dva týdny odložila, s tím, že ji dočtu, ale musím si dát chvíli pauzu. Po 14 dnech jsem se do ní znovu pustila, ale stále jsem měla tendenci ji srovnávat s prvním dílem. Srovnávala jsem Willa se Samem, to jak se Lou chovala dřív a jak teď, zkrátka všechno. Věděla jsem, že pokračování není tolik čtivé jako první díl, zkrátka věděla jsem, že mi chybí Will.

Na rovinu říkám, zapomeňte na optimistickou, lehce praštěnou Louisu, kterou znáte. Lou si po osmnácti měsících stále vyčítá, že pro Willa neudělala dost. Občas to vypadá, že se přes ztrátu Willa už nikdy nepřenese a bude truchlit až do konce života. V podobě Lily ale přichází rozptýlení od stereotypu, ve kterém Lou přežívala. Louisa má s Lily hromadu problémů, a chvílemi ji neskutečným způsobem vytáčí, ale našla opět někoho, o koho se musí starat a to ji posunulo alespoň trochu dál.

Když se Lily objevila poprvé, byla jsem z toho zmatená. Přišla mi jako normální holka, která se snaží zjistit víc o svém otci, ale něco mi na ní nesedělo. Postupně jsem na ní měnila názory, chvílemi byla milá, hodná, snažila se Lou pomáhat a chvílemi jsem nechápala, jak může být někdo tak arogantní a rozmazlený. Ke konci knížky se vše vyjasnilo a začalo dávat smysl, ale v průběhu jsem z ní byla většinu času vyvedená z míry.

Další novou postavou je Sam, záchranář, který odvážel Louisu poté, co spadla ze střechy. Jeho synovec chodí společně s Louisou na Kruh nového začátku a Sam ho vždy vyzvedává. Časem zjistí, že toho mají s Lou mnoho společného, a tak spolu začnou trávit více času. Sam mi byl dost sympatický. Sice to nebyl Will, ale byl hodný, slušný, obětavý a s každou stránkou jsem ho měla víc a víc ráda. Oproti šílené Lily, která byla často na pár facek, to byla pohodová postava, která mi k Lou skvěle seděla.

Díky Lily se Lou vrací na známá místa. Zjistíme, jak se daří Willovým rodičům, kteří nyní žijí odděleně a prožijeme několik nostalgických chvilek. Postava, která mě bavila jednoznačně nejvíce, je matka Lou. Z té se stala bojovnice za ženská práva, odmítá si holit nohy, vařit, chce se rozvíjet, což se jejímu manželovi nelíbí. A pokud jsem se u knížky smála z 90% za to mohla právě ona.

Na druhou stranu, stejně jako u prvního dílu si pobrečíte, sice o mnoho méně, ale přesto. Pamatuji si, že když jsem dočítala Než jsem tě poznala, brečela jsem jako želva a několikrát jsem musela obracet polštář, protože byl úplně promáčený slzami.

Do příběhu se občas zapojí i Nathan, který dělá ošetřovatele v New Yorku a se svojí bývalou kolegyní je stále v kontaktu. Abych se do knížky začetla, musela jsem přestat myslet na Než jsem tě poznala a brát Život po tobě jako samostatnou knížku. A opravdu to zafungovalo! Knížku jsem začala vnímat v úplně jiném světle. Příběh mě začal více bavit a během tří dnů jsem ji dočetla.

Shrnutí:

Vím, že jsem říkala, že pro to, aby se mi knížka líbila, jsem se musela oprostit od prvního dílu. A potom prakticky celou recenzi tyto dvě knížky srovnávám, ale nemůžu si pomoct. Oproti prvnímu dílu je jednoznačně slabší. Má ale i své světlé stránky, takže zatratit ji úplně nemohu.